Duchoň: Vysvětlím, co znamená vyměnit samet za klacky

BRNO: O volebním debaklu komunistů dnes hovoříme s Oldřichem Duchoněm - neúspěšným kandidátem do PS PČR za KSČM.

IRJ: Ve volbách drtivě zvítězilo hnutí ANO, překvapili Piráti i SPD, „tradiční strany“ naopak hluboce propadly. Čím si to vysvětlujete?

Oldřich Duchoň: To je jednoduché. Neoslovily voliče. Tradiční strany se utopily v proklamacích a dostaly také vysvědčení za svoji práci na vrcholové úrovni. To není vůbec složité pro soudného člověka pochopit.

IRJ: KSČM získala pouhých 7,76% hlasů a u voličů, stejně jako ČSSD, vůbec nezabodovala. Kde vidíte příčinu tak velkého neúspěchu ?

Oldřich Duchoň: Tento debakl jsem ve svých prognózách předpovídal a byl jsem optimista. Prognóza zněla 8,5 %. Opět v ničem jiném, než v práci a hlavně práci mezi lidmi a pro lidi. Nejen pro sebe.

IRJ: Lze po tak ohromném debaklu očekávat ve vedení KSČM nějaká personální zemětřesení a vyvození osobní odpovědnosti partajních špiček?

Oldřich Duchoň: No to uvidíme, nechme se překvapit. Dnes zasedá VV a ÚV KSČM. Jinak odpovědnost mají všichni členové KSČM a tu hlavní „generálové“. Já se odpovědnosti nezříkám, jen mně jaksi nebylo dopřáno slyšení, když jsem na některé věci upozorňoval dopředu.

IRJ: V loňských senátních volbách Vás komunisté poslali v Brně (58. obvod, pozn. red.) do boje o křeslo jako svého favorita, nyní jste ve sněmovních volbách kandidoval až z nevolitelného 17. místa. Proč z jedničky náhle looserem?

Oldřich Duchoň: Jednoduchá odpověď. Rozhodly nominační konference a hlavy pomazané. Respektoval jsem to, i když jsem mohl mít milón námitek. Já si o funkce říkat nechodím a nebudu. Navrhnou-li ostatní, přijmu, pokud nenavrhnou, nezblázním se. No konečné výsledky mě ze 17. místa nepřekvapily.

IRJ: Volební kampaně KSČM graficky ani hesly příliš netáhnou, často se stávají terčem posměchu a obsazují první příčky „českého politického bizáru“. Vy jste vsadil v těchto volbách na svůj vlastní vizuál. Tedy svého grafika, fotografa i hesla. Co Vás k tomu vedlo? Kapric vůči vedení?

Oldřich Duchoň: Vsadil jsem na lidi, co mi fandí. Nic víc, nic méně. Víte, spousty věcí jsem začal dělat v životě z recese a u toho i zůstanu nadále. Legrace je v tom, že lidé co mi pomáhali, se ke mně přidali a světe div na Facekbouchu tedy pardon Facebooku a Twitteru.. Další Vám prozrazovat nebudu, víte co to je „know-how“?

     

IRJ: Některá média jste ve „své“ kampani zaujal dost svérázným heslem: „Nastal čas vyměnit samet za klacky“. Co jste tím chtěl říci? Podle mne jsou to v souvislosti s Vaší stranickou příslušností hodně silná slova...

Oldřich Duchoň: No věřím, že mě spousta lidí pochopila, ale těm, kteří nechtějí chápat, je zbytečno osvětlovat. No, ale vysvětlím, co znamená vyměnit samet za klacky. Něco takového jako kdysi Miroslav Sládek řekl: „naházet to do Vltavy“. To platí na domácí scénu. A na mezinárodní, ale ještě jinak jsme slovanský národ a mně připadá, že jsme na to zapomněli nástup anglosasismu je šílený, ale vždy v historii jsme byli obětováni. Druhý smysl je ještě jednodušší. Uprchlická krize jen ekonomická a to jak z východu tak ze západu. Ono „Říše“ něco vstřebá, to znamená vybere si potřebné, ale co s nepotřebnými? Bez dokladů a peněz ? Rozprchnou se v EU, tam byli přijati a dostanou se mezi třeba jen nás, či jiné Evropské země. Problém začne v momentě a ten nastává. Můžou mi stokráte lhát o tom jak ekonomika funguje. Když tedy funguje, proč nejsou lidi na práci? A hlavně jak honorována? No a levní lidé z východu i západu, pokud vůbec také budou pracovat, vytvoří „starousedlíkům“ peklo. Jaké? Muže si dovolit rodina u nás v podnájmu, či u splátky hypotéky na bydlení se dvěma dětmi dát dohromady jen dvacet tisíc? Nemůže a zhyne bez střechy nad hlavou. Pracovní síla z východu a od jinud při bydlení na ubytovně nemá problém pracovat za 10 tisíc. Protože tam doma je průměrný plat v přepočtu tisíce 2. No navíc zde zůstanou a po čase napadne „blázna“ svěřit etniku volební právo. Viz Anglie a starosta Londýna. Budeme se muset, chtě nechtě, podřizovati v podstatě rasovému útisku, tentokráte ovšem naruby, jak tomu bylo v Jihoafrické republice. Proto to slovo Apartheid. A jinak zapomeňte na to, že jsem rasista. Zůstaňme každý tam, kde jsme se narodili, ale navštěvujme se a respektujme danou kulturu po celém světě. Jestli mám mít někde burku, tak když tam pojedu, tak si toho musím být vědom. Nebo tam nejedu do té země a platí snad, nebo platit by mělo, i naopak.

IRJ: Na svém osobním FB profilu poměrně často a ostře kritizujete jak samotné vedení KSČM, tak i poměry ve straně. Je Vám však vyčítáno Vašimi fanoušky, že návod k nápravě od Vás nezazněl. Co tedy, kromě kritiky, osobně vlastně nabízíte?

Oldřich Duchoň: Jak si kdo pojme, či jak si kdo na sebe vztáhne to, co napíši či přejmu odjinud, je jeho věc. Pokud se v tom vidí, tak by se měl zamyslet. Znáte to, postřelená vrána nejvíce křičí. Nabízel jsem a nabízím spousty věcí, zkušeností a lidi kolem sebe. A to do určité doby. Potom si buď někdo něco z toho přivlastnil, a nebo se o to nestálo a leží to v šuplíku. A také já nemíním hrách na stěny dokola házet. Návod zazní až bude třeba. Víte, nejvíce kritický jsem v prvé řadě k sobě. A myslím, že je zbytečné presentovat řešení teď a v této době. Já, pokud kritizuji, tak vždy mám připravena řešení. Ti co mě nejblíže znají to ví, ale zatím zase zůstaneme u know how.

IRJ: Vraťme se nyní k úvodu našeho rozhovoru a tedy k propadu „tradičních stran“. Na celé čáře zvítězil Andrej Babiš se svým hnutím, ač proti němu jeho političtí konkurenti i média vedla ostrou kampaň. Navíc čelí trestnímu stíhání díky několika nedořešeným kauzám. Jak si lze takovou popularitu Andreje Babiše vysvětlit?

Oldřich Duchoň: Lze si to vysvětlit jednoduše. Pan Babiš něco dokázal, ať je to, jak chce a ať to bylo, jak bylo. Trestní stíhání není trest. Jen odbočím. Největším trestem je svědomí. No a o popularitu se postarali sami odpůrci. On, oproti například KSČM, obrátil svým vystupováním negativa ve svůj prospěch. To se KSČM nepodařilo obrátit ve svůj prospěch za 28 let svádění kde čeho na komunisty. Nehledě na to, že je to minimálně po takové době hloupé.

IRJ: Chtějí podle Vás ti, kteří volili Andreje Babiše, Tomia Okamuru, ale i KSČM tzv. vládu silného vůdce, který se o ně prostřednictvím státu postará?

Oldřich Duchoň: To si myslím, že ne. Momentálně hledají lidé v někom spasitele. Ten nebyl, nebude. Lidé musí pochopit, že spasitelem je každý sám. Samozřejmě lidé postižení ať fyzicky, či inteletuálně to být nemohou. Těm je třeba pomoci. Dejme všemu čas. Můj názor je a byl, že Andrej Babiš rovno Silvio Berlusconi. Kdo nevidí, či nechce vidět paralelu, uvidí časem, ale opravdu nejsem prorok. Krásné by bylo kdyby byl minimálně Muammar Kaddáfí.

IRJ: Jak byste Vy charakterizoval typického voliče KSČM? Obecná představa je důchodce, či sociálně frustrovaný jedinec, který čeká návrat předsametových jistot. Těžko lze očekávat to, že by KSČM volil ten, komu vyhovuje demokracie a možnost starat se sám o sebe....

Oldřich Duchoň: Zaprvé začnu od konce. Demokracie trvá maximálně pět dnů po převratu jakémkoliv a potom nastává totalita, protože musíte tak či tak vytvořit zákony. Jde jen o to zda budou výhodné pro většinu lidí nebo menšinu. Tedy zda pro lidi nebo proti nim. O demokracii si nechte prosím Vás zdát, demokracie. Vrcholem demokracie je akorát anarchie. A typ demokracie podle mne? Podle Vás? Ještě malinko odbočím. Víte, v „Říši“ mají taky zákony a byť jsou „blbé či hloupé“, tak je dodržují. U nás může být sebelepší zákon, tak hned druhý den vyběhne návod, jak ho obcházet a možná i před vyjitím zákona. Teď k tomu voliči KSČM. To je tak, jak jsem avizoval. Ti totalitní komanči ze mě komunistu neudělali, ale těmto „demokratům“ se to podařilo. Mohu srovnávat dva režimy. Samozřejmě s přihlédnutím historie a doby. Čas ukáže, kde je pravda. No a myslím si, že frustrovaný v dnešní době je kde kdo. Pitomostí bylo v minulosti, je a bude. Avšak spokojených a usměvavých tváří bylo v té minulosti více. A to je na delší polemiku. Odpovím vtipem. Chcete-li dnes někoho nazlobit, začněte se smát! A jinak vše tu již dávno bylo. V jiné době, v jiné podobě, avšak podstata vždy stejná.

IRJ: V Kraji Vysočina za KSČM kandidovala Helena Vrzalová, která byla ze zaměstnání „odejita“ za hrubé porušení pracovní kázně. Jak to, že pro komunisty toto není pro kandidaturu dotyčné či dotyčného překážkou? Strana „práce“ a takovýto škraloup, to se přeci vylučuje....

Oldřich Duchoň: To je otázka svědomí každého jedince. Ukažte mi někoho, kdo nikdy nic neprovedl?

IRJ: Vrcholní straničtí představitelé před volbami hlásali navenek jednotnost partaje, v kampani ovšem jednotliví kandidáti nabádali voliče, aby „kroužkovali“ právě toho kterého uchazeče o poslanecký post a doslova se podbízeli na svých profilech. Kam zmizela tedy ona proklamovaná stranická jednota?

Oldřich Duchoň: No a právě na to poukázala moje kampaň, kterou zase nepochopili někteří. Prosím Vás politická strana, či hnutí je „kolektivní sport“ a v kolektivním sportu nevyhrává jedinec, ale celek. Jedinec může v kolektivu vyniknout, avšak přirozeně (Miroslav Grebeníček), ne fňukat o podporu. Jinak postoupit se dá i z recese. Dominik Feri nebo Marek Benda jsou toho ukázkou, jiné odůvodnění pro to nemám. Podobnost čistě náhodná Tydýt - Pavlásek v taneční soutěži, či druhé neuznané místo v soutěži o Zlatého slavíka brněnské legendy Rudy Kovandy.

IRJ: Blíží se pomalu, ale jistě, komunální volby. Jaká budou vaše volebí táhla? Program, okoukaní straníci typu Kováčik a Filip, nudná grafika, nebo vsadíte na kvalitní marketing, nové tváře a masivní intervenci na sociálních sítích, které mohou, ale také nemusí pomoci ve volebním rozhodování lidí?

Oldřich Duchoň: Tato otázka je zatím mimo mne. Zaprvé jsem dlouhodobě nemocen. A zadruhé, pokud se ke mně dostali nějaké informace, tak asi tyto: jedna o ukončení pracovního poměru se mnou a KSČM, a druhá - moje navrhované vyloučení z KSČM. O ostatním zatím nevím a sdělovat nebudu, až přijde na sdělení čas. Rozhodně nebudu nad ničím fňukat.

IRJ: Odbočme nyní zcela od politiky. Jaké jsou Vaše další životní plány a sny, které byste si chtěl splnit a realizovat? Vy, coby Oldřich Duchoň?

Oldřich Duchoň: Oldřich Duchoň se chce v prvé řadě dát do pořádku zdravotně. Následně oslavit půlkulaté životní jubileum. Chce i nadále přispívat k tomu, aby se žilo většině lépe, ne menšině, pokud o to budou lidé stát. A příští rok se zase párkrát svézt zavodním automobilem na závodních kopcích a tratích. No zcela jistě pracovat pro, zřejmě jak to tak zatím vypadá, pro nové výzvy. A to s KSČM, či bez ní, pokud dojde k mému vyloučení či odejití z pracovního poměru. Je to na jen a jen na lidech. Já jiný nebudu.

IRJ: Děkuji Vám za rozhovor a přeji hodně štěstí v osobním i profesním životě.

IRJ: Ve volbách drtivě zvítězilo hnutí ANO, překvapili Piráti i SPD, „tradiční strany“ naopak hluboce propadly. Čím si to vysvětlujete?

Oldřich Duchoň: To je jednoduché." data-share-imageurl="http://www.inregion.cz/sites/default/files/default_images/logo_inregion_obr_default.jpg">

Líbí se Vám obsah ? Můžete přispět autorům na účet 35-9155860217/0100 vedený u Komerční banky a.s.