Pátek třináctého

Autor : 
Jiří Krásenský
Pátek, 13 Červenec, 2018

ČESKÁ REPUBLIKA : Letošní rok 2018 je unikátní tím, že se setkáme hned se TŘEMI PÁTKY TŘINÁCTÉHO. Ten dnešní je druhým v pořadí. Upadli jste na rovné zemi, nebo polili peněženku ? Zastavily se náhle hodiny ? Co Vás dnes a v následujících dnech ještě může potkat ? Energie černého pátku 13. je spojena s nespravedlností a utrpením těch, kteří za spravedlnost a blahobyt bojovali – s řádem Templářských rytířů

Papež Kliment V.

Poté, co byl dobytí Jeruzaléma a po ustavení jeruzalémského království samozřejmě postupně docházelo ke značnému nárůstu počtu poutníků právě do Jeruzaléma – i to byl jeden z důvodů, proč následujících dvaceti pěti letech nebyly cesty v jeruzalémském království a v blízkosti Jeruzaléma příliš bezpečné: hemžily se lupiči, vrahy a pochybnými existencemi, které mordovaly a okrádaly poutníky směřující do města vyvoleného. V souvislosti se zmíněným nárůstem kriminality se na povrch drala otázka, jakým způsobem alespoň zčásti těmto zpravidla neozbrojeným poutníkům zajistit ochranu a zrodila se myšlenka vytvoření samostatného křesťanského řádu ozbrojených kněží. Tato myšlenka se stala nejvíce aktuální v době, kdy došlo k napadení a oloupení přibližně 700 poutníků na cestě z Jeruzaléma, kdy bylo 300 z nich zabito a více než 60 zajato muslimskými útočníky z Tyru a Aškalonu – vzniká řád Templářských rytířů.

Založení Templářského řádu

Přesné datum založení Řádu Templářských rytířů není známo, je však nanejvýš pravděpodobné, že vznikl v roce 1119 nebo 1120, a to i přesto, že kronikář Vilém z Tyru uvádí rok 1118 – kronikář se však pravděpodobně zmýlil v rámci kalendářních přepočtů, i s ohledem na nepřesnost tehdy uváděných dat v dokumentech. Těžko tedy říci, zda měl pravdu kronikář píšící přibližně v roce 1240 a nebo naše současné metody datování. První písemná zmínka o Řádu Templářských rytířů pochází z prosince roku 1120, kdy byl Hugo z Payns svědkem potvrzení výsad johanitů jeruzalémským králem Balduinem II. Již od svého vzniku se templáři těšili značné přízni krále, patriarchy, ale i významných poutníků jako byli například Fulko V. z Anjou, který se v roce 1120 stal přidruženým členem řádu, nebo Hugo I. ze Champagne, který se v roce 1125 stal řádným členem Řádu Templářských rytířů. Řád prosperoval a plnil svou funkci více než výborně, jeho moc a bohatství rostly; někteří významní členové řádu se rovněž významně zapojovali do politického života. Templáři postupně bohatnou a stávají se významnými členy politického a náboženského života.

Ekonomické aktivity Templářského řádu

Z ekonomických aktivit Řádu Templářských rytířů se zdá být zcela jasné, že vedení řádu si uvědomovalo složitost pozice na východě, a je zřejmé, že se snažilo vybudovat základny i v Evropě, což se jim s většími či menšími úspěchy dařilo. Počátkem 13. století se Řád Templářských rytířů stává výraznou ekonomickou, politickou i vojenskou silou, která nepodléhala prakticky nikomu a měla sloužit jen a pouze hlavě katolické církve. V průběhu své existence Řád Templářských rytířů buduje početnou a silnou nadnárodní armádu značného významu. Jejich pozemky chráněné pevnostmi a hrady se nacházely následně po celé Evropě a na části Středního východu. Templáři rovněž vystupovali jako významní mezinárodní bankéři, kteří vydělávali obrovské jmění nejen na křížových výpravách, ale i obchodování se Svatou zemí.

Počátek úpadku Templářského řádu a pátek 13

Právě král Filip IV. Sličný začal proti templářům od roku 1307 vystupovat a jako důvod uvedl, že mu templáři údajně odmítli přispět na jeho válečné výlohy. V této souvislosti je pravděpodobné, že v době svého pobytu v Templu byl seznámen s tehdy již obrovským řádovým bohatstvím. Templáři byli bohatí a samostatní, nepodléhali světské moci ani biskupům a sloužili pouze zájmům Svatého stolece a je tedy i možné, že v podstatě posloužili i jako prostředek králova boje proti papežskému stolci a svrchovanosti papeže nad světskými panovníky. Samozřejmostí pak zůstává zároveň bylo lukrativní převzít jejich majetek. Filip IV. Sličný se rozhodl využít klesající popularity templářů a uskutečnil plán navržený rádcem Vilémem z Nogaretu, který spočíval v postupné diskreditaci řádu, která spočívala v obvinění ze sodomie, homosexuality, plivání na kříž, zříkání se Krista či uctívání satana. Třebaže se někteří členové řádu k těmto praktikám na tortuře přiznali, svá obvinění později stáhli a i proto byli upáleni; vzhledem ke stovkám nesmyslných přiznání vynucených útrpným právem lze o těchto obviněních, resp. přiznáních více než pochybovat.

Hon na členy templářského řádu v pátek 13. října 1307

Je velmi více než jisté, že se templářští rytíři díky svému postavení dozvěděli o přípravách útoku, avšak s vysokou pravděpodobností jej nepovažovali za příliš reálný. Skutečností však zůstává, že lodě templářské flotily z přístavů odplulouvají a poté, co se útok na řád uskutečnil, se přemísťují do portugalských a skotských přístavů. Mnoho řádových pokladů bylo převezeno a tajné řádové dokumenty zničeny před inkvizicí a „hněvem“ krále. Ráno, 13. října 1307, v pátek – odtud pramení nešťastný pátek třináctého - začalo rozsáhlé zatýkání členů templářského řádu v celé Francii a spolu s tím byl veškerý templářský majetek převzat zplnomocněncům krále. Řád Templářských rytířů se však nepostavil na odpor, což mělo za následek zatčení na 5 000 rytířů včetně velmistra řádu Jacquese de Molay. Zatýkání templářů bylo papežem nařízeno i dalším evropským panovníkům, avšak toto opatření se nesetkalo s valným ohlasem.

Osudy členů Templářského řádu po pátku 13.

Zatčení templáři strávili téměř rok v krutých a nelidských podmínkách často dlouhou dobu bez vody a jídla ve vězení, což mnohé zlomilo a vinu přiznali. Samotné procesy s členy Templářského řádu trvaly celkem sedm let, během nichž řada templářů odvolala svá prvotní přiznání, což pro ně však znamenalo rozsudek smrti. Prvních 54 členů řádu bylo upáleno v Paříži 12. května 1310. Ač naprostá většina církevních hodnostářů shromážděných na koncilu ve Vienne, který měl rozhodnout o osudu řádu, se zrušením templářů nesouhlasila, byl zrušen papežskou bulou Vox in Excelso datovanou 22. března a zveřejněno 2. dubna 1312.

Nesouhlas se zrušením Templářského řádu

Mnoho z kněží, církevních hodnostářů, ba dokonce i papežů pronásledování rytířů Templářského řádu odsoudilo, a to jak veřejně, tak i v ústraní či neoficiálně, papež Klement V. v roce 1308 tajně udělil velmistru Řádu Templářských rytířů a ostatním představitelům řádu odpuštění všech hříchů a zrušení obvinění vznesených proti nim inkvizicí. Tento dokument, který byl objeven teprve v roce 2001 v tajných Vatikánských archívech byl pojmenován jako Chinonský pergamen podle místa svého vyhotovení a je důkazem, že nejen mnozí prostí lidé, měšťané, kněží či úředníci, ale i sám papež s „honem na templáře“ nesouhlasili …

Kdy bude další pátek třináctého ?

  • 2018    Pátek 13 Července
  • 2018    Pátek 13 Dubna
  • 2018    Pátek 13 Dubna
  • 2019    Pátek 13 Září
  • 2019    Pátek 13 Prosince
  • 2020    Pátek 13 Listopadu
  • 2020    Pátek 13 Března
  • 2021    Pátek 13 Srpna
  • 2022    Pátek 13 Května
  • 2023    Pátek 13 Ledna
  • 2023    Pátek 13 Řijna
  • 2024    Pátek 13 Prosince
  • 2024    Pátek 13 Září
  • 2025    Pátek 13 Června
  • 2026    Pátek 13 Února
  • 2026    Pátek 13 Března
  • 2026    Pátek 13 Listopadu
  • 2027    Pátek 13 Srpna
  • 2028    Pátek 13 Řijna
  • 2029    Pátek 13 Dubna
  • 2029    Pátek 13 Července
  • 2030    Pátek 13 Prosince
  • 2031    Pátek 13 Června
  • 2032    Pátek 13 Srpna
  • 2032    Pátek 13 Února
  • 2033    Pátek 13 Května
  • 2034    Pátek 13 Ledna
  • 2034    Pátek 13 Řijna
  • 2035    Pátek 13 Dubna

Líbí se Vám obsah ? Můžete přispět autorům na účet 35-9155860217/0100 vedený u Komerční banky a.s.