Vysoká škola selského rozumu

Autor : 
Šárka Konečná, šéfredaktor IRJ
Čtvrtek, 29 Březen, 2018

BRNO: V poslední době se v části české společnosti rozmáhá takový nešvar. Je jím absolutorium „Vysoké školy života“, kdy prvotním předpokladem k jejímu úspěšnému zvládnutí jest používání „selského rozumu“. Řada frustrovaných jedinců si, zejména na sociálních sítích, vetkla do erbu jeho znak a houževnatě jej využívá ve své argumentaci. Nevěří ničemu, kromě konspiračních webů, k nejrůznějším populistů, slibujícím modré z nebe, vzhlíží jako ke svým ochráncům – spasitelům.

Šárka Konečná

Do určité míry se není čemu divit. Tradiční demokratické se neustálými půtkami mezi sebou unavily, hádkami uvnitř vzdálily svým voličům a fragmenty jejich programů si mezi sebe rozdělili nejrůznější křiklouni a demagogové, kteří obratně využili skepse určité společenské skupiny.

Úspěšně se jim daří útočit na demokratické hodnoty, servilní média poklonkující několika vyvoleným politikům, mezi které tito demagogové patří, jim v tom zdatně pomáhají.

Absolventi Vysoké školy života hltají argumentačně plytké pořady z dílny slabé komerční televize, kdy by normální divák pět pořadů stejného moderátora označil za duševní onanii. U těchto životem promovaných lidí však vítězí „selský rozum“, který se stal často jediným kritériem jejich posouzení „skutečného stavu věcí“ a vidění světa. Na sociálních sítích nešetří ostrými slovy vůči oponentům, konstruktivního dialogu obvykle nejsou ve svém zúženém pohledu na věci veřejné schopni. Podle teorie jejich rozumu je třeba za vším hledat „kavárníky“, kteří jsou strůjci „spiknutí“ proti „obyčejným lidem“. Až se člověk při čtení takových konspiračních názorů nestačí divit, čeho všeho jsou ti „pseudodemokraté“ z kaváren vlastně schopni. Od útoků na „slušné občany“ počínaje, přes „rozkrádání toho, co tu ještě zbylo“, až po podporu „vlastizrádného chování“ politiků, kteří zrovna neopěvují doby předlistopadové.

Kavárenskému povaleči je často vyčítána znalost problematiky, o níž vedou spory přední světoví experti z oboru (nejčastějším terčem jsou ekonomové). Nač studovat, když na rozhodování o čemkoli stačí „selský rozum?“ Při čtení takových názorů se často začínám děsit toho, kdy budou lékaři označeni za šarlatány a chytré hlavy života začnou podobně uvažující nabádat k samoléčbám.

Jde samozřejmě o velkou dávku nadsázky, přesto se domnívám, že je v textu zcela namístě.

Výkřiky některých politiků v médiích totiž míří na nejnižší lidské pudy, jako je závist, strach a zbabělost. Tyto vlastnosti se pak promítají do vyjadřování určitých skupin nejen na sociálních sítích, ale prostřednictvím vzorců vsugerovaného chování i do reálného života. Nejrůznější populisté z těchto primitivních vlastností člověka pak úspěšně těží svůj politicko-mocenský kapitál. Tetelí se blahem, jak málo stačí "prosťáčkům" slíbit, aby byli spokojeni a uvěřili pozitivům života v plížící se nesvobodě. Slibem přeci nelze zarmoutit a volič jej tak rád slyší... V tomto případě, bohužel, absolventům Vysoké školy života nejen „selský“ rozum hromsky schází.

 

Líbí se Vám obsah ? Můžete přispět autorům na účet 35-9155860217/0100 vedený u Komerční banky a.s.