italská kuchyně

Jak udělat z mála moc. To nabízí následující recept. Játrovou pěnu totiž můžeme na toastu nabídnout jako skvělý předkrm, ale i jako chutnou paštiku ze zbytků předkrmu, kterou klidně zavaříme. Záleží jen na nás, jak si se zbytky poradíme. Tak směle do toho.

O tom, že italská gastronomie není omezena pouze na pizzu a těstoviny, jsme se měli možnost přesvědčit již mnohokrát. Zde předkládám k tomuto tvrzení další důkaz. Připravíme si proto vepřovou panenku se šunkou a balsamicem. Věřte tomu, že výsledek chutná skvěle.

Představme si krásný podzim, který hraje rozmanitými barvami. Vše okolo nás svůdně voní pozdním aroma dozrávajícího ovoce. Slunce ještě láká k procházce, ale přesto se již rádi vracíme do tepla domova. Osobně miluji chvíle, kdy s košíkem naplněným vonícími ořechy, hruškami a dalšími plody podzimu otevřu dveře svého domu, potěším se pohledem na roztopená kamna a začnu vařit dobroty z právě přinesených surovin. Tak se s vámi teď podělím o jeden typicky podzimní recept, který, tedy podle mne, zalahodí jazyku a navíc potěší i duši. Dejme se tedy do přípravy a otevřeme svoje smysly. Lahodná vůně se totiž ponese celým domem.

Osso buco znamená v překladu vlastně dutá kost. V tomto případě počítáme s morkovou kostí telecí, tedy s mladým masem. Tohle fantastické jídlo se dá připravit v několika variantách, typické pro ten který italský region. Dnes si představíme verzi, kde figurují rajčata. Nebudu tedy zdržovat zbytečným povídáním, rovnou začněme.